Poslední chladnější víkend s přízemními mrazy potvrdil přísloví o tvz. trnkové zimě. Během kvetení trnek v jižních oblastech skutečně téměř každoročně přichází ochlazení.
Velmi známým škůdcem jahod je květinka jahodová. Je to běžně rozšířený brouk, jehož larvy poškozují poupata jahod, malin, ostružin, růží a jiných druhů rostlin.
Škody na jahodách vidět v době před kvetením, kdy najednou začnou vadnout a usychat poupata, jejichž stopka je zboku nakousnutá. Nejvíce ohrožovány bývají porosty jahod v blízkosti lesů, parků nebo větších výsadeb listnatých stromů, kde škůdce nejlépe přezimuje.
Ochrana je nutná pouze při každoročně se opakujících významných škodách. Povoleny jsou přípravky Ceon 5 CS, Decis EW 50, Decis Protech, Delta EW 50, In-Sek, Karate Zeon 5 CS, Karate Zeon 050 CS, Karate se Zeon technologií 5 CS a Lambdol, které se aplikují až při zjištění prvních brouků, nejlépe krátce před kvetením, ne na rozkvetlé jahody.
Z drobného ovoce upozorňujeme ještě na angrešt a jemu škodící americký padlí angreštu. Tato nemoc napadá především angrešt, méně často i černý rybíz.
Příznaky bývají na listech, stopkách listů, letorostech i na plodech nejprve v podobě bílých moučnatých povlaků, které později hnědnou. Napadené listy bývají menší a zdeformované, letorosty přestávají růst a růstové vrcholy zasychají, plody jsou nevzhledné a mají nepříjemnou chuť.
Skoro a silně napadené plody se vůbec nevyvíjejí a zasychají. Škodlivost uvedeného onemocnění je v přímém zničení úrody, ale také ve slabším růstu a následně v náchylnosti k poškození zimními mrazy.
Této nemoci vyhovuje především teplé počasí a vyšší nebo střídavá vlhkost vzduchu. Optimální teploty jsou v rozmezí 20 – 22 oC. Šíření podporují vhodné teploty, dešťové přeháňky, rosy a mlhy. Výskyty naopak omezují trvalejší deště a nízké nebo příliš vysoké teploty ve spojení s nízkou vzdušnou vlhkostí.
Významná pro omezení nemoci jsou preventivní opatření, která optimalizují růst a snižují náchylnost rostlin angreštu. výběr vzdušných lokalit, vhodný, spíše širší spon výsadby, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojování dusíkem a správný řez zabezpečující vzdušnost keřů. Nejdůležitější je ovšem výběr odrůdy. Mezi odolné odrůdy patří např. červenoplodé Rokula, Rolanda a Hinnonmaki Rod, bíloplodé Invikta a Rixanta, středně odolné Strážov, Chryso a pod. Náchylné až velmi náchylné jsou například. Bílý nádherný, Citronový obří, Produkta, Roman, Šolcova naděje, Zlatá fíka a pod.
Silně ohrožené výsadby s pravidelnými výskyty lze chemicky ošetřit před kvetením (nyní už jen ve vyšších polohách) přípravkem Discus. Další ošetření se doporučuje ihned po odkvětu, případně při pokračujících vhodných podmínkách lze ošetřit ještě dvakrát. Počet ošetření a interval mezi nimi (10 – 14 dní) se určuje podle konkrétního infekčního tlaku a šíření nemoci. Maximálně se tedy ošetřuje 4krát, jednou před květem a 3krát po odkvětu. Jelikož je povolen pouze jeden přípravek, počet ošetření by neměl přesáhnout 4 za sezónu, protože již při 2 – 3 ošetřeních je riziko vzniku rezistence.
Proto trvalým řešením je pouze výběr odrůdy, pravidelné víceleté soustavné ošetřování téměř jistě vyústí do vzniku rezistence nemoci vůči používanému přípravku.
V každém případě je třeba dodržet hygienickou ochrannou dobu před sklizní plodů. Plody s viditelnými příznaky je nejlepší mechanicky odstranit, ani chemický zásah již nesníží jejich napadení.
Na jádrovinách, tedy jabloních a hruškách, začíná po odkvětu dlouhá sezóna ošetření proti padlí a strupovitosti. Proti strupovitosti má význam první ošetření ještě před kvetením, proti padlí začíná po odkvětu. Další ošetření jsou potřebná podle počasí proti jedné z nemocí nebo i proti oběma.
