Na užitečný kompost lze přeměnit všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti. Nepodléhejte starým mýtům o tom, že materiál je třeba vrstvit. Naopak – čím lépe jej promícháte, tím budou živiny pro bakterie dostupnější.
Na užitečný kompost lze přeměnit všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti. Nepodléhejte starým mýtům o tom, že materiál je třeba vrstvit. Naopak – čím lépe jej promícháte, tím budou živiny pro bakterie dostupnější.
I když na každé zahrádce najdeme hromádku s plevely, posečenou trávou, shrabaným listím a jinými organickými odpady, jen málokomu se podaří přeměnit je na kompost už během jedné sezóny. Není to však nemožné. Pokud mají bakterie pro svůj život vhodné podmínky, kvalitní kompost dokážou vyrobit během několika měsíců. A to stačí k tomu, aby mohl už na podzim skončit v půdě.
- Proč používat kompost
Je to právě kompost, který dokáže vylepšit kvalitu půdy. Zatímco v těžké jílovité půdě odlehčí její strukturu a omezí tvorbu přísušků, v písečné poslouží jako zásobárna vláhy a živin, které se z ní rychle vytrácejí.
Čím více kompostu v půdě je, tím více prospěšných bakterií spolunažívá s rostlinami, které pěstujeme. Bez ohledu na to, zda se jedná o ozdobný květinový záhon, trávník nebo zeleninové záhony. - Zužitkovat lze téměř vše
Na kompost lze přeměnit všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti. Bakterie v kompostu zužitkují téměř vše. Zbytky pokrmů s výjimkou masa a tuků, kartonovou lepenku bez potisku, shrabané listí a posečenou trávu, zeleninové natě, plevel, přezrálé plody ovocných stromů, ale i piliny, slaměnou podestýlku s výkaly hospodářských zvířat, peří, seno, znehodnocené krmivo či piliny štěpku.
Čím jemnější bude struktura tohoto materiálu, tím rychleji se bakterie přepracují k jeho jádru. Pohrabané listí stromů rozdrobí na kousky sekačka se sběrným košem, s větvemi z řezu stromů si poradí štěpkovač a slámu lze před podestýláním nařezat řezačkou. Jemnější struktura nejenže zrychlí rozklad, ale také zjednoduší manipulaci s kompostem. - Není odpad jako odpad
V čem se liší posečená tráva od spadaného listí? Pro kompostové bakterie hlavně v chemickém složení. Zatímco šťavnatá tráva je plná dusíku, který při růstu načerpala z půdy, suché listí je zásobárnou uhlíku, neboť dusíkaté látky se při odumírání z pletiv uvolnily. Všechny bioodpady mají rozdílný obsah dusíkatých a uhlíkatých látek. Na dusík jsou bohaté všechny zelené části rostlin, jejich plody, kuchyňské zbytky a výkaly hospodářských zvířat, maximum uhlíku je v lepence, slámě, dřevní štěpce a pilinách. Aby měly bakterie dostatek obou stavebních živin, potřebují, aby byla v kompostu jejich rovnováha.
Nadbytek dusíkatých odpadů způsobuje kvašení a anaerobní hnití doprovázené nepříjemným zápachem a množstvím hmyzu. Naopak jejich nedostatek zastavuje aktivitu bakterií a kompost stagnuje. Proto je důležité odpady kombinovat. Přebytek uhlíkatého bioodpadu lze vyřešit jeho dočasným uskladněním mimo kompost, přebytek čerstvé posečené trávy lze vyřešit jejím přesušením na horkém slunci. Nepodléhejte starým mýtům o tom, že odpad je třeba vrstvit. Naopak – čím lépe je promícháme, tím budou živiny pro bakterie dostupnější.
- Bez kyslíku a vody není kompostu
Kompostové bakterie potřebují ke svému životu nejen dostatek živin z bioodpadů, ale také neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim připravíme vyvážené prostředí, začnou se množit rychlým tempem a studená spousta odpadků se během několika dní přemění na živou horkou hmotu, ze které vychází množství páry.
Aby byla v bioodpadu dostatečná zásoba vzduchu pro bakterie, je důležité dohlédnout na jeho strukturu. Utužení nahromaděného materiálu zabrání dostatečný obsah slámy a hrubší dřevěné štěpky. Pomoci si lze také vlnitou lepenkou. Aby však bylo možné zásobu vzduchu obnovovat, stěny kompostéru musí mít větrací průduchy a často je třeba sáhnout i po zahradním nářadí. Vidly lze spoustu nadlehčit vždy, pokud aktivita bakterií poklesne. Pokud máte dostatek prostoru, není na škodu přeházet spoustu z jednoho kompostéru do druhého.
Voda je pro bakterie klíčová a do kompostu se dostane s bioodpadem jen v omezeném množství. Jelikož přes průduchy kompostér vysychá a unikající pára s sebou také odnáší značný podíl vody, je třeba ji neustále doplňovat. Správné množství vody lze zjistit pouze rukou. Pokud z materiálu lze vytisknout pouze několik kapek vody, vše je v naprostém pořádku.
- Správný kompostér urychlí rozklad
Dobře navržený kompostér nejenže ušetří místo na zahrádce a ulahodí očím, ale dokáže i urychlit kompostování. Jeho úkolem je vytvořit z bioodpadu masu, která udrží teplo vytvořené bakteriemi a ochrání materiál před působením okolního klimatu. Zatímco v dešti brání vyplavování živin, v horkých a větrných dnech zabraňuje vysychání.
Plast, dřevo nebo jáma?
Plastové kompostéry
Kompostéry z plastu dostanete koupit v hobbymarketech. Jejich kouzlo je v kontrolovaném větrání a jednoduché manipulaci. Přeházení kompostu je otázkou desítky minut. Lehký kompostér lze přeložit na nové místo a naházet do něj uvolněnou kopu, aby se provzdušnila.
Ceny plastových kompostérů začínají při částce kolem 40 eur (270-litrové), při vyšších objemech (720 litrů) se vyšplhají na částku kolem 90 eur.
Dřevěné kompostéry
S minimální investicí je lze vyrobit (ale i koupit za zhruba 40 eur) z odpadového materiálu a přizpůsobit je tvarům a velikostí na míru. Jelikož se však v ničem neliší od bioodpadů, časem nastane jejich rozklad.
Zděné kompostoviště a jáma
V oblibě jsou i zděná kompostoviště a při dostatku prostoru i kompostové kopy. Všechny však musí mít cosi společného. Dno musí být otevřeno, aby kompost přicházel do styku se zeminou. Jen tak se otevře cesta bakteriím, červům a hmyzu. Stěny mají nejen držet materiál pohromadě, ale zajišťovat i větrání. Čím více štěrbin a otvorů v nich je, tím je přísun vzduchu lepší. Je vhodné, aby byl kompost přikryt stříškou. Ta zabrání snižování obsahu živin a promočení kompostu. Vždy je však třeba myslet na to nejdůležitější. Pohodlí při plnění, přehazování a vybírání hotového kompostu.
Jak na to
Založit kompost není složité. Podmínkou je mít dostatek materiálu ze dvora či zahrady.
Na spodek kompostéru patří hrubá dřevěná štěpka, která zajistí odtékání přebytečné vody a přívod vzduchu. Na ni patří směs bioodpadů. Čím pestřejší je její složení a vzdušnější struktura, tím lépe.
Kompost lze založit pouze tehdy, máte-li na dvoře či v zahradě dostatek materiálu. S jedním kbelíkem to nemá cenu. Sbírejte uhlíkatý materiál a počkejte si na první velké sečení nebo výměnu podestýlek drůbeže, králíků či jiných domácích zvířat. Po doplnění vody začnou bakterie pracovat.
Stačí 24 hodin k tomu, aby teplota kompostu stoupla a bakterie začaly rozkládat materiál. Nyní už je třeba jen sledovat, zda má kompost dostatek vody a vzduchu a při každém přidávání nového obsahu je vhodné jej promíchat vidlemi do vrchních vrstev materiálu, který je již v rozkladu.
Dřevěný kompostér si vyrobíte i sami
Zůstaly vám z rekonstrukce domu střešní latě nebo už léta obcházíte spoustu použitých desek? Vyrobte z nich kompostér.
Vlastnoručně vyrobený dřevěný kompostér svými vlastnostmi sice nebude moci soupeřit s plastovými rivaly z recyklovaného materiálu, svůj úkol však splní bez omezení.
Než uděláte návrh
Je jen na vás, jakou velikost při návrhu dřevěného kompostéru si zvolíte. Aby však měl dostatečnou pevnost, aniž byste museli řešit složitější technické detaily, jeho objem by se měl pohybovat kolem 1000 litrů.
Budete potřebovat
Připravte si materiál:
čtyři hranoly dlouhé 120 centimetrů,
latě nařezané na délku jednoho metru,
hrst hřebíků, kladivo a chuť do práce.
Postup:
V prvním kroku je třeba vyrobit z dvojice hranolů a latí palety, které budou tvořit bočnice kompostéru. Pro překonání nerovnosti terénu se vyplatí nabít spodní lať deset centimetrů od konce a mezi každou latí vynechat pěticentimetrovou mezeru pro proudění vzduchu.
V dalším kroku je třeba bočnice spojit čtyřmi latěmi tak, aby vznikl rám budoucího kompostéru. Zatímco zadní stranu vybijete latěmi v plné výšce, u přední je třeba vynechat vrchní třetinu, aby bylo kudy vkládat materiál dovnitř.
Hotovou konstrukci je nyní třeba už jen přikrýt starým plechem či dřevěným víkem, které zabrání vnikání dešťové vody. Pokud očekáváte větší objem kompostu a máte dostatek místa pro jeho uskladnění, takových boxů můžete vedle sebe umístit několik.
Trik pro vaši zahradu
Kolik kompostu je ve vaší půdě, zjistíte starým selským trikem. Vysušenou zeminu je třeba v plechovici či jiné nádobě zahřívat v ohni, dokud všechny organické součásti neshoří. Úbytek hmotnosti vám prozradí, jaká je zásoba humusu v půdě. V úrodné obráběné ornici může dosahovat až třetinového podílu, ve výkopové zemině pod ní může být obsah nulový.
