Zakládání trávníku vyžaduje teplotu vzduchu více než pět stupňů Celsia a dostatek vláhy. Přestože se trávník může za těchto základních podmínkách zakládat po celý rok, nejvhodnější období pro tento proces je jaro
V měsících březen až červen nebo na podzim, v měsících září až říjen. Pro TASR to uvedl odborník na trávníky Vladimír Šmajstrla.
„Trávník je umělé účelově založené živé společenství několika travnatých druhů, které jsou vyšlechtěny a zkombinovány tak, aby vytvářely pevnou a hustou drnu,“ vysvětlil.
Trávníky dělíme na intenzivní a extenzivní. „Do skupiny intenzivních trávníků zařazujeme okrasné trávníky, parkové, sportovní a plochy trávníků sídlištní i rodinné výstavby,“ upřesnil Šmajstrla a dodal, že skupinu extenzivních trávníků představují plochy krajinných parků, zatravnění kolem komunikací a podobně, přičemž v zahradách na Slovensku se často typy trávníků, se zvýšenou odolností k ušlapávání.
Mezi zakládáním trávníku profesionálními specialisty a laickým amatérským postupem je podle Šmajstrly rozhodující solventnost objednatele, jeho odborné znalosti z oblasti trávníkářství a v nemalé míře i pracovní dovednost a chuť pracovat. „Při absenci odborných znalostí je vhodnější zadat zakládání trávníku profesionálům,“ doporučil. „Pokud se zahrádkář rozhodne pro svépomocné založení trávníku, měl by ovládat základní znalosti z pedologie, biologie a částečně z techniky,“ dodal Šmajstrla.
Trávník můžeme založit výsevem nebo položením hotové předpěstované kočiny. „Výhody zakládání trávníku výsevem jsou zejména v nižší ceně realizace a v možnosti přesněji přizpůsobit složení porostu požadavkům na jeho kvalitu z aspektu cílového využívání. Nevýhodou výsevu je pěstování kočiny před začátkem jeho využívání,“ vysvětlil.
Za výhodu položení předpěstované trávníkové mačiny považuje odborník okamžitý optický a estetický efekt při pohledu na zatravněný parter zahrady. „Plochy se mohou využívat krátce po položení pro cílové účely. S hotovou travní drůbeží kupujete kromě času a práce i živiny, kterými je drůbež vyhnojena, a také postřik, kterým je ošetřena například proti houbám,“ upřesnil.
Pro zakládání trávníku je, zejména z hlediska dalšího využívání, limitujícím faktorem kvalita půdy. Velmi zatěžované trávníky vyžadují vodu propustné půdní substráty dobře zásobené živinami. Trávníkové porosty vyžadují slabě kyselou půdní reakci pH 5,5 až 6,5. Jsou schopny růst na všech typech půd, nejvhodnější jsou však pro ně hlinito písčité hnědozemě a černozemě. Při přípravě plochy na zakládání trávníku je třeba ji jemně zkypřit, důkladně urovnat a utužit.
Při zakládání trávníku setbou je třeba vybrat nejvhodnější termín, na jaře většinou v dubnu nebo květnu, na podzim bývá nejvhodnější období koncem srpna až do října. Důležité je i určení hmotnosti osiva na čtvereční metr, zpravidla se seje 20 až 30 gramů osiva na jeden čtvereční metr v závislosti na druhu míšenky.
Zásadní podmínkou je podle odborníka rovnoměrné rozprostření osiva po ploše, kterého se dosahuje ručním setím nebo trávníkem, pro lepší rovnoměrnost ve dvou směrech kolmo na sebe. Kvalitu osiva zaručuje jeho nákup u renomované a dlouhodobě ověřené firmy, přičemž musí jeho složení odpovídat požadavkům na cílový typ trávníkové drviny.
„Jiný druh trávníkové směsi je vhodný pro založení suchu vzdorného okrasného intenzivně nezatěžovaného trávníku tmavé barvy, jemné listové textury nenáročného na ošetřování s malým narůstáním listové hmoty a jiná trávníková směs dokáže vytvořit intenzivně zatěžovaný hřišťový trávník, který vyžaduje intenzivní ošetřování a časté odborník a dodal, že sortiment trávníkových směsí je velký a pro dosažení cílové kvality kočiny je třeba si vybrat správný typ osiva.
Nejvhodnějším způsobem zavlažování trávníku je podzemní rozvod s výsuvnými postřikovači. „Polévání musí být dostatečně účinné bezporuchové a spolehlivé, nejlépe nezávislé na obsluze, tedy automaticky ovládané počítačem. Rozvody vody je třeba řešit tak, aby nebránily plynulému ošetřování mačiny,“ řekl.
Při zakládání trávníku položením předpěstované drviny se musíme nejprve rozhodnout, jak má trávník, který kupujeme vypadat. Takový trávník objednáváme na čtvereční metry, proto je třeba ještě před objednávkou předpěstované kočiny přesně změřit plochu, na kterou se bude pokládat, přičemž je třeba počítat s rezervou. „Podle kvality kočiny a dovednosti pokládajících pracovníků se obyčejně počítá s 5 až 10% rezervou,“ vysvětlil.
Zároveň upozornil, že předpěstovaný trávníkový mačinový koberec, který kupujeme, musí být barevně i druhově jednotný, kompaktní a dostatečně hustý. „Rozvinutý pás drůbeže vyzvedneme za kratší stranu do výšky tak, aby se nedotýkal země a drůbež se nesmí narušit roztržením,“ doporučil odborník při koupi vyzkoušet.
Půda při zakládání trávníku předpěstovanou drůbeží musí být, stejně jako před setím, dostatečně utužená za sucha, když pohyb pracovníků nezanechává na povrchu půdy stopy. Ideální je ukládání drůbeže realizovat za sucha, protože při rozmočeném povrchu se musí k procházení pracovníků po ploše použít široké desky.
„Okamžitě po pokládce se musí trávová drť zalévat. Samozřejmě tak, aby se nenarušil postup další pokládky. Po ukončení celé plochy se spustí závlahový systém tak, aby byla celá plocha rovnoměrně dostatečně zavlažována,“ upřesnil Šmajstrla. Při dobrých teplotních a vláhových podmínkách drůbež zakořeňuje za pět až osm dní.
Intenzita ošetřování trávníku závisí na typu trávníkové drviny a povětrnostních podmínkách. Trávníková kočina potřebuje v horkých letních dnech osm litrů vody denně na jeden metr své plochy. Trávníková plocha vyžaduje pravidelné přihnojování, zejména vícesložkovými NPK hnojivy.
„Velmi důležité je doplňování postupně uvolňovaného dusíku a fosforu dlouhodobě působícími hnojivy, které se doplňují v intervalech 60 až 90 dní. Klasická hnojiva je třeba aplikovat každých 6 až 10 dní,“ uvedl Šmistrla s tím, že pěkný, dobře zapojený trávník nevyžaduje. , proto je třeba maximální pozornost věnovat jeho kvalitě.
Základní zásada při sečení trávníku je dodržení výšky a kvality střihu. Trávník v rámci vegetační sezóny má období, kdy roste intenzivněji než kdy jindy. To je zejména v době jarního odnožování v dubnu až květnu a v době podzimního odnožování v září až říjnu. Naopak například v srpnu se růst oproti průměru zpomaluje.
Porost trávníku se musí sekat, když se jeho výška zvětší o 40 % od požadované výšky, na kterou se má trávník sekat. Pokud je například požadovaná výška trávníku 60 milimetrů, je třeba trávníkový porost sekat při dorostění do výšky 100 milimetrů. „V období nejintenzivnějšího růstu je třeba trávník sekat i vícekrát do týdne, protože pokud ho necháte přerůst, nebude mít po posečení sytě zelenou barvu, ale žlutozelený odstín. Přes vysoká stébla se totiž do spodních částí nedostane dostatek slunečního světla, proto mají menší obsah chlorofylu,“ uzavřel Šmistrla.
