Po tropických vedrech nastalo znovu poněkud chladnější období i se srážkami. Tlak vlhkomilných houbových chorob nadále trvá a nynější počasí udržuje pro ně vhodné podmínky.
Mezi nepříjemné škůdce máku, na které je v současnosti vhodné upozornit, patří krytonos makovicový. V teplejších oblastech může zničit 50 až 70 procent úrody, někdy i víc. V chladnějších oblastech se vyskytuje jen ve velmi teplých letech. Brouci vylézají z půdy v první polovině května.
Nejprve se živí na divokých druzích máku. Jakmile vyroste mák setý, přecházejí na něj a vyžírají na stoncích podélné rýhy. V době kladení vajíček samičky vyhlodávají mladé tobolky. Napadení dobře vidět na nezralých tobolkách často ještě se zbytky korunních lupínků, kde lze nalézt tmavé skvrny, ve kterých je otvor vyhryzen samičkou. Do něj klade vajíčka v období kvetení. Larvy vyžírají v tobolce tvořící se semena.
Ochrana se provádí až po zjištění náletu brouků na porosty ve stádiu takzvaného háčkování. Používají se přípravky Acord, Mospilan 20SP, Nurelle D a Nurelle Max spolu se smáčedlem Silwet L-77 pro zvýšení přilnavosti postřiku. Kvetoucí porosty se nesmí ošetřovat.
Pozorovat skvrnité listy na meruňkách, broskvích, třešních a višních není žádnou zvláštností. Jsou to běžná poškození, avšak když jsou příznaky i na plodech, znamená to i hospodářské ztráty. První příznaky již poměrně brzy na jaře lze zjistit na vyvíjejících se lístečcích, na kterých vznikají kulaté suché hnědé až hnědočervené skvrny, které začínají brzy z listů vypadávat. Tak se objevují na listech dírky, podle kterých se nemoc nazývá také dírkovitost listů. Původcem je houba Clasterosporium carpophilum.
Po odkvětu stromů houba napadá i plody, na kterých se objevují tmavé až do dužiny pronikající promáčknutí, ve kterých se někdy vytvářejí drobné kapičky klihu. Silněji postižené plody se znetvořují, nedozrávají a někdy i předčasně opadávají. Odolné odrůdy zatím nejsou známy. Preventivní opatření se musí zaměřit na likvidaci spadaných listů, vyhýbání se stinným polohám a na prosvětlování korun stromů.
Chemická ochrana je povolena pouze u třešní a višní. První ošetření se provádí tři až čtyři týdny po odkvětu a podle potřeby se opakuje každých deset dní.
Ošetření má význam pouze v oblastech s vyššími srážkami a v ovocných školkách. Povoleny jsou přípravky Baycor 25 WP, Citan DG, Delan 700 WDG, Dithane M 45, Dithane DG Neo-Tec, Novozir MN 80 a Syllit 65. Používá se vyšší množství vody a to 1000 až 1500 litrů na hektar. Uvedené přípravky účinkují i proti fialové skvrnitosti listů třešní a višní způsobované houbou Coccomyces hiemalis, jejíž příznaky, škodlivost i nároky na počasí jsou velmi podobné.
Rozdíl je pouze v termínu škodlivosti, která připadá na období po sklizni, tedy během léta, kdy také musí být vydatné srážky.
Podle pozorování je nálet obalovače jablečného velmi nízký ai poškození nedosahují významných hodnot.
Takže je pravděpodobně významně zdecimovalo deštivé a chladné květnové počasí. Připomínáme však ochranu proti strupovitosti jabloní a hrušek, proti plísni bramborové na bramborách a rajčatech a proti plísni cibulové na cibuli.
