Je oblíbená díky jemné chuti a známé jsou také její prospěšné účinky pro lidský organismus. Vypražená v trojobalu dokáže soupeřit s vepřovým řízkem, houbovému guláši dodá tu správnou chuť a své kvality umí odhalit v jakémkoli pokrmu. Čím čerstvější je, tím více lze od ní očekávat.
Za hlívou není třeba chodit do lesa ani do supermarketu. Vypěstovat si ji můžete i doma. Abyste neutratili peníze za naočkovaný substrát ve fóliovém sáčku, poradíme vám, jak si ji ze sadby můžete namnožit doma. Čím více místa máte k dispozici, tím větší úrodu můžete očekávat. Je nenáročná.
Připravte jí potravu
Hlíva ústřičná je dřevokaznou houbou a v přírodě roste na různých listnatých dřevinách. Živí se lignocelulózou a svůj životní rytmus přizpůsobuje vlhkosti a teplotám. Je chladnomilná a proto není překvapením, že její plodnice lze v lese nacházet od podzimu do jara. Pokud jí zajistíme vhodné podmínky, dokážeme ji pěstovat po celý rok.
Existuje mnoho zdrojů lignocelulózy, které jsou pro pěstování hlívy vhodné. Mezi nejdostupnější patří dřevo listnatých stromů, sláma, kukuřičné šoupolí a klasy zbavené zrna. Vhodné je připravit je tak, aby byl povrch materiálu co největší a při nahuštění v pytli zůstal prostor pro přerůstání podhoubí.
Dřevo se osvědčilo používat ve formě hoblin s doplňkovým podílem pilin, slámu je výhodné na stroji nařezat na malé kousky a kukuřičné klasy sešrotovat přes síto s velkými otvory.
Žádnou z těchto surovin na substrát nekoupíte ani v chovatelských potřebách, ani v hobby prodejně. Bez většího úsilí je však získáte u truhláře pracujícího s masivem na pile či farmě ve své blízkosti. Jejich hodnota se v množství, které potřebujete, blíží nule.
Sadbu hlívy lze zakoupit v zahrádkářské prodejně nebo objednat přes internet. Za litr zaplatíte přibližně tři eura a vystačí na očkování dvou velkých pytlů substrátu.
Očkování bez injekce
Hlíva je houba kulturní a jen málokdy zvítězí nad svými rivaly. Proto terba piliny či slámu zbavit zárodků všech hub a plísní, které jsou v nich přirozeně přítomny.
Nejdostupnějším prostředkem je horká voda, kterou je třeba materiál zabařit. Přímo v pytli z hrubé fólie, ve které bude substrát přerůstat podhoubím. Horký pytel se zvykne roztáhnout do šířky a jeho obsah chce vždy plavat na hladině. Zkrotit jej lze uložením do vany a se spoustou vody to není třeba přehánět. Stačí, když dosáhne nad polovinu jeho výšky. Zbytek vysterilizuje horká pára. Vrch pytle však přiklopte, aby nové výtrusy hub a plísní nemohly dovnitř.
Trvá několik hodin, než voda vychladne, aby bylo možné pokračovat v práci. Na řadu přichází odříznutí spodních rohlíků pytle, aby voda mohla ven. Po jejím stečení následuje očkování. Do každého pytle patří půl litru sadby, kterou je třeba čistýma rukama zamíchat do obsahu pytle. Vyplatí se důkladně vymývat ruce až nad výšku loktů, aby se substrát nekontaminoval.
Není důležité, zda bude sadba v substrátu zamíchána rovnoměrně, nebo ne. Houba si najde cestu do všech zákoutí. Důležité je, aby byla očkovací sadba čerstvá a vitální. Pokud byla skladována v teplém prostředí a zestárla, očkování se nezdaří. Na žádném balení nechybí informace o datu použitelnosti.
Přerůstání v teple
Po naočkování je třeba věnovat pozornost řádnému zavázání pytle, aby k obsahu přiléhalo co nejvíce. Těsné uzavření zajistí v budoucnosti bezproblémovou tvorbu plodnic, vnikající vzduch by mohl později způsobovat problémy. Očkované pytle potřebují přibližně měsíc k tomu, aby při pokojové teplotě přerůstaly podhoubím. Již za 24 hodin je vidět v okolí očkovacích zrnek, jak vznikají bílé chomáče podhoubí, po týdnu jsou zřetelná bílá ložiska a po třech je podhoubím přerostlý celý pytel. Přerůstání je při pokojové teplotě nad 20 ° C rychlé a stačí měsíc, aby dostatečně vyzrálo.
Přerůstání může probíhat i v naprosté tmě, důležitá je pouze teplota. Pokud bude nižší než pokojová, namísto jednoho měsíce si vyčkáte dvojnásobek času.
Chlad a čerstvý vzduch přinášejí plody
Hlíva při svém růstu produkuje oxid uhličitý, kterým je naplněn celý pytel. Tím si značí své teritorium pro podhoubí. Aby se začaly vytvářet plodnice, je třeba zajistit tři důležité změny v jejím dosavadním prostředí.
Prvním je přísun čerstvého vzduchu na místa, kde mají plodnice vyrůstat. Na pytli je třeba vytvořit několik dvoucentimetrových zářezů ve tvaru T nebo otvorů o průměru 5-10 milimetrů. Čím méně jich bude, tím budou plodnice větší. Deset či patnáct otvorů bude dost. Jakmile podhoubí zaregistruje snížené množství oxidu uhličitého, určí místo pro své rozmnožování.
Důležitá je změna teploty, která by měla poklesnout přibližně na 13 °C. Vhodným místem je sklep, spíž nebo vodoměrná šachta. Tepelný šok vyburcuje podhoubí k tomu, aby se postaralo o své potomstvo. To uskuteční nasazením plodnic, ve kterých se tvoří výtrusy. A přesně to chceme.
Pro jejich růst je třeba zajistit přísun měkkého, rozptýleného světla a zvýšenou vlhkost vzduchu. Toho dosáhnete jednoduše. Malé okénko propustí denní svit a rozprašovač naplněný vodou při ranní a večerní prohlídce zásobuje vláhou drobné, vyrůstající plodnice.
Ty se ukáží nejprve jako černá bulka, která postupně nabírá na objemu a mění svou barvu za světlejší odstín. Po dvou dnech rozeznat jednotlivé plodnice, které každý den zdvojnásobují svoji velikost. Trvá přibližně týden, než začnete sklízet úrodu. Každý trs je tehdy připraven ke konzumaci, když se největší z klobouků začne vyrovnávat. Třeba ho vykroutit z otvoru vcelku, třeba is kusem substrátu.
Změna teploty vyvolá cyklus
Hlíva rodí ve vlnách a po každé sklizni potřebuje týden či dva odpočinku. Můžete ji na pár dní přenést zpět do prostředí s pokojovou teplotou, nebo ji nechat odpočívat ve sklepě a zchladit v noci mimo domov.
Nová vlna plodnic se objeví tehdy, pokud substrát přejde do nižší teploty a podmínky se zpět vrátí do normálu, ve kterém rodí. Tyto cykly se budou opakovat, dokud podhoubí nevyčerpá všechny živiny. Substrát změkne a vy víte, že je třeba očkovat další pytle.
